PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zatímco se Jonu Nödtveidtovi zvolna blíží den, kdy se mu konečně otevřou brány věznice v Södertälje a on po osmi dlouhých letech pozná jak chutná svoboda, odkaz jeho domovské kapely DISSECTION se v posledních době devalvuje a stává se obětí více či méně smysluplných reedic a nejrůznějších podezřelých remasterů obohacených o už nejméně desetkrát vydané bonusy. Podtitulkem dnešní recenze by mohlo klidně být : “Live Legacy“ aneb jak vyrazit z oddaných příznivců neotřesitelného kultu nějaké to “ojro“ navíc. Po reedicích “The Past Is Alive“ (The Early Mischief) a vydání digipackové verze “Storm Of The Light´s Bane“ / “Where Dead Angels Lie“ přichází na pultíky i oficiální verze živé nahrávky nazvaná “Live Legacy“ (dříve dobře známá pod jménem “Frozen In Wacken“).
Nechme znechucení nad tímto postupem firem znechucením a pojďme se raději věnovat obsahu CD ozdobeného Necrolordovým přebalem na kterém nám maskot kapely, sekáč, kyne svoji kosou k poslechu. “Live Legacy“ zachycuje set v rámci wackenského festivalu dne 8. srpna léta Páně 1997. Časový záznam trvá asi 45 minut, čili je jasné, že při takto omezené délce vystoupení a obvyklé stopáži skladeb DISSECTION se ani zdaleka nemůže dostat na všechny zaručené tutovky. Ostatně, kdyby se dostat mělo, Nödtveidt a spol. by museli přehrát všechny řadovky i s demáči a to tak, že od A do Z. Vše zahajuje intro “Into Fathomless Depths“ a volně přechází v zahajovací náklep a zároveň titlesong posledního velkého alba - “Retribution - Storm Of The Light´s Bane“. Jako další uvede Jon svým nakřáplým hrdlem propracovanou “Unhallowed“ po níž následuje košatá a snad nejmelodičtější skladba kapely - “Where Dead Angels Lie“. Smečka sklízí zasloužený ohlas a s další skladbou “Frozen“ se noří zpět o několik let, do dob debutových orgií “The Somberlain“. Pak už ale zazní tklivá předehra a rozpoutá se osm a půl minuty dlouhý epos mortis “Thorns Of Crimson Death“, při jehož poslechu vždy spolehlivě běhá máz po zádech. Wackenská show se uzavírá spolu s titulní skladbou prvního velkého alba.
Zvukové parametry živáku jsou perfektní, až to v určitých chvílích vzbuzuje podezření, že došlo k nějakým studiovým úpravám. Stejně tak excelentní jsou hráčské výkony zúčastněných, což oproti zvuku žádné podezření vzbuzovat nemůže, poněvadž všichni dobře víme, jak zručně uměli DISSECTION svoje nástroje ovládat. Všechny skladby jsou zahrány s naprostým přehledem, délkou, unikátní atmosféričností ani technickou náročností od studivých verzí se pranic nelišíce. Je potěšující vědět, že ani sedm a více let neubralo mrazivým hymnám nic na jejich zvráceném kouzlu, že ani sedm a více let nedokázalo otupit hroty jejich nadčasovosti… o to více mě však bolí, že ani za sedm a více let se nenašel nikdo, kdo by se DISSECTION dokázal alespoň vyrovnat (natožpak je překonat) a sesadit je z pomyslného black/death metalového trůnu.
Jistě už jste obeznámeni ze skutečností, že materiál na nové album DISSECTION je už z větší části složen, Jonovi ještě zbývá strávit v ponuré kobce pár týdnů a pak už jen zhmotnit osm let žaláře do podoby něčeho nového, něčeho, co bude pro celou přešlapující black/deathovou scénu novým impulsem a doufejme, že i signálem k růstu. Alespoň já tomu věřím, protože když ne DISSECTION, tak kdo?
P.S. na poslední fotce je zachycen Jon v prosinci 2003...
Sice jest pravdou, že živá alba nemám vůbec v lásce, ale v tomto případě mi nezbývá nic jiného než udělit výjimku. Perfektní živá presentace toho nejlepšího co kdy v black/deathové škatulce vzniklo a to nejen pod žluto-modrou zástavou. To myslím hovoří za vše.
Jon Nodtveidt
- kytara, zpěv
Peter Palmdahl
- baskytara
Johan Norman
- kytara
Tobias R. Kellgren
- bicí
1. Into Fathomless Depths
2. Retribution - Storm Of The Light´s Bane
3. Unhallowed
4. Where Dead Angels Lie
5. Frozen
6. Thorns Of Crimson Death
7. The Somberlain
Reinkaos (2006)
Maha Kali (2004)
Live Legacy (live) (2003)
The Past Is Alive (1997)
Where Dead Angels Lie (EP) (1996)
Storm Of The Light´s Bane (1995)
The Somberlain (1993)
The Somberlain (demo) (1992)
Into Infinite Oscurity (7 EP) (1992)
The Grief Prophecy (demo) (1990)
-bez slovního hodnocení-
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.